nu metal

Nu metal (někdy psáno jako nü-metal) je hudební žánr, který vznikl v polovině 90. let jako moderní a experimentální odnož heavy metalu, ovlivněná hip-hopem, grungem, alternativním rockem i industriální hudbou. Jeho hlavním znakem je fúze tvrdých kytarových riffů s rytmickými, často rapovanými vokály, jednoduchou songovou strukturou a velmi silným důrazem na rytmus. Typické jsou i středně pomalá tempa, silně podladěné kytary, agresivní, někdy elektronicky upravené zvuky, a texty zaměřené na osobní bolest, vztek, izolaci, společenský tlak nebo vnitřní zmatek.

Na rozdíl od klasického metalu klade nu metal méně důrazu na technickou preciznost (např. složitá sóla) a více na atmosféru, tvrdost a surový emocionální výraz. Do hudby často vstupují DJové s prvky scratchingu, samplingu a syntetických zvuků, čímž vzniká industriální a někdy až hip-hopový feeling. Žánr si rychle našel publikum mezi mladými lidmi, kteří v něm nacházeli hlas své generace – naštvaný, nepochopený a vykořeněný.

Průkopníky a ikonami nu metalu se staly kapely jako Korn (považovaní za zakladatele žánru), Deftones, Limp Bizkit, Linkin Park, Slipknot, Papa Roach, Staind nebo System of a Down. Vrchol popularity nu metalu nastal kolem přelomu milénia, kdy ovládal rádia, MTV i světové festivaly. Přestože kolem roku 2005 jeho vliv postupně slábl a byl částečně nahrazen jinými směry (metalcore, emo, post-hardcore), v posledních letech zažívá žánr částečný comeback. Nové i zavedené kapely znovu objevují jeho výrazovou sílu, kombinují ho s moderními produkčními prvky a oslovují další generaci fanoušků.

Nu metal tak zůstává žánrem, který změnil tvář metalu a popkulturní scénu konce 90. let. Jeho odkaz žije nejen v samotné hudbě, ale i ve vizuální estetice, postoji k emocím a v ochotě bourat hranice mezi „tvrdou“ a „mainstreamovou“ hudbou. Je to styl, který mluví přímo, bez cenzury a často až bolestivě upřímně.