Yungblud

Dominic Richard Harrison, světu známý jako Yungblud, se narodil 5. srpna 1997 v Doncasteru, v srdci průmyslového severu Anglie. Už od dětství působil jako výbušná směs energie, vzdoru a neklidu – diagnostikované ADHD ho často stavělo do role „problémového“ žáka, ale ve skutečnosti šlo o přetlak kreativity, který v tradiční škole neměl kam uniknout. Po krátkém působení na umělecké škole v Londýně, kterou opustil kvůli její příliš svázané výuce, se vydal vlastní cestou. Ještě než se naplno ponořil do hudby, objevil se jako herec v seriálech Emmerdale a The Lodge, ale jeho skutečné místo bylo na pódiu – mezi kytarou, mikrofonem a křičícími fanoušky.

Jeho první singl King Charles z roku 2017 odstartoval kariéru, která se stala bouří – a ta od té doby neutichla. Debutové EP Yungblud a následné album 21st Century Liability z roku 2018 představily zpěváka, který míchá punk, hip hop i pop rock do výbušného koktejlu a mluví nahlas o tématech, kterým se jiní vyhýbají – sexuálním násilí, duševním zdraví či generaci vyrůstající ve světě plném chaosu. O dva roky později vydal album Weird!, které se dostalo na vrchol britské hitparády a z Yungbluda udělalo hlas „underrated youth“, generace, která se odmítá nechat umlčet.

Roky 2021 a 2022 upevnily jeho status globální hvězdy. Album Yungblud přineslo hymny jako The Funeral nebo Tissues a spolupráce s hvězdami typu Willow nebo Ozzyho Osbourna ukázaly, že z kluka s růžovými vlasy vyrostl umělec, kterého respektují i rockové legendy. Když v roce 2025 vydal čtvrtou studiovou desku Idols a o pár měsíců později stanul po boku Aerosmith na společném EP One More Time, potvrdil, že jeho jméno už dávno přesáhlo hranice britské scény. Přesto zůstal tím, kým byl od začátku – klukem, který křičí za všechny, kdo se cítí jiní.

Yungblud nikdy nebyl jen o hudbě. Jeho aktivismus je stejně hlasitý jako jeho koncerty – od protestů za zbraně a lidská práva až po otevřenou podporu LGBTQ+ komunity či feminismu. Nebojí se mluvit o svém duševním zdraví ani o své sexualitě, kterou popisuje jako pansexuální a polyamorní. Pro fanoušky je víc než muzikant – je symbolem autenticity, odvahy a svobody být sám sebou. V době, kdy popkultura často sází na prázdné pozlátko, Yungblud zůstává syrový, upřímný a živý důkaz, že punk nikdy nezemřel – jen se přetvořil do nové, digitální podoby.