funk

Funk je hudební žánr, který se zrodil v 60. letech ve Spojených státech a stal se revolucí v rytmu, groove a hudebním výrazu. Vznikl spojením prvků soulové, jazzové a R&B hudby, ale oproti těmto stylům dal důraz na rytmickou složku, zejména výraznou basovou linku, perkusivní kytaru, a nekompromisně groovující bicí. Funková hudba je fyzická, taneční a energická – její základ tvoří opakující se rytmické figury (tzv. riffs), synkopy a minimalistická, ale rytmicky komplexní struktura. Nejde přitom jen o hudbu, ale i o projev – funk je styl, postoj a často i způsob života.

Největší zásluhu na vzniku funku má James Brown, který redefinoval roli rytmu v populární hudbě a dal vzniknout „funkovému“ přístupu k hudebnímu projevu – s důrazem na „jedničku“ (první dobu taktu) a opakování místo melodické rozmanitosti. Na jeho odkaz navázali interpreti a kapely jako Sly and the Family Stone, Parliament-Funkadelic (pod vedením George Clintona), Kool & The Gang nebo The Meters. V 70. letech se funk stal zásadní silou v černošské hudbě, měl výrazný vliv na módu, tanec (např. locking, popping), a začal pronikat i do rocku, jazzu a později hip-hopu.

Funk zanechal nesmazatelný otisk v hudební historii. Jeho dědictví žije v nesčetných samplech v hip-hopu, v tvorbě popových ikon jako Prince, Michael Jackson nebo Bruno Mars, ale i ve fúzních žánrech jako funk rock, funk metal nebo nu-funk. Moderní umělci a kapely jako Vulfpeck, Anderson .Paak, Lettuce nebo Cory Wong ukazují, že funk je stále živý – sice modernější, ale věrný svým kořenům: rytmu, groove a hudbě, která nutí tělo i duši k pohybu.