soft rock

Soft rock je žánr, který vznikl na přelomu 60. a 70. let jako klidnější, melodicky bohatší reakce na tvrdý rock. Zatímco elektrické kytary v té době burácely po arénách, soft rock nabídl prostor pro jemnost a emoce. Prvními průkopníky byli interpreti jako The Beatles, Carole King nebo James Taylor, kteří dokázali spojit rockovou strukturu s popovou lehkostí a folkovou upřímností. Hudba se stala přístupnější, ale neztratila hloubku – a právě v tom spočívala její síla.

V 70. letech zažíval soft rock obrovský rozmach. Kapely jako Eagles, Fleetwood Mac nebo Chicago ovládly rádiové vlny svými melodickými hity, které zněly v autech, kavárnách i na letních plážích. Typické byly měkké kytary, klavírní akordy, výrazné vokály a texty o lásce, ztrátě i nostalgii. Soft rock se stal hudbou pro duši – pro chvíle, kdy člověk potřebuje spíš porozumění než revoluci.

Dnes jeho dědictví pokračuje v moderní podobě u interpretů jako Ed Sheeran, John Mayer, Norah Jones nebo Harry Styles. Jejich tvorba navazuje na tradici melodického vyprávění a ukazuje, že soft rock nikdy nezestárl – jen dospěl. I po desetiletích zůstává symbolem hudební upřímnosti, která nepotřebuje křik, aby byla slyšet.